Montáž interiérových dveří a zárubní

Po necelém měsíci čekání na dodání atypické zárubně z hobbymarketu Hornbach jsem se dočkala a mohla začít řešit montáž. Původně jsem se do toho chtěla pustit sama, ale protože opět mám nestandardní situaci v podobě malého prostoru pro uchycení zárubně, rozhodla jsem se využít času mého táty, který přesně tohle dělal i profesně.

Přípravy zárubně před montáží

Zárubně se dodávají v rozloženém provedení, takže jako první si je musíte částečně poskládat.

Nejprve je nutné k zárubni připevnit panty. Na ty jsou připraveny otvory skrz pantovou obložku a pro uchycení by měly být předvrtány také otvory pro uchycení. V našem případě jsme si museli předvrtat díry pro uchycení sami.

Při šroubovávání si dávejte pozor, ať šroubek nezašroubujete do drážky, neboť příslušenství je pro všechny velikosti zárubní stejné. Tj. u naší úzké zárubně bychom při logickém přišroubování všech vnějších rohů trefili drážku, což by nám poté způsobilo problémy. Jakmile všechny panty přišroubujete, je nutné zkontrolovat, zda se pant v kování pohybuje a poté jej inbusem utáhnout cca s 5 mm mezerou, viz video níže.

Druhým krokem je spojení bočních (pantové a zámkové obložky) a vrchní části (horní obložky) zárubně pomocí takzvané spojky. Ta se jen zatlačí do připravených otvorů a utáhne se šroubek.

Rohy jednotlivých částí se ještě spojí dlouhými vruty, aby spojení bylo o něco pevnější.

Montáž zárubně

Připravenou konstrukci opatrně vložíme do stavebního otvoru, pořádně přitlačíme ke zdi, dáme ji do vodováhy a ukotvíme si ji. My jsme k tomu použili dřevěné klínky.

Do spodní a střední části vložte vzpěry, které budou montážní pěně bránit ve vyboulení zárubně. K tomuto účelu vám poslouží desky, které po obou stranách budou podložené kartonem, aby se zárubeň nepoškrábala.

Na montáž si musíte připravit vzpěry.

Poté je dobré nasadit dveře na panty a vyzkoušet, zda je konstrukce správně upevněná. Dveře si vyzkoušejte i zavřít, ale nezapomeňte na kliku, ať se nezabouchnete. Důležité je, aby mezera mezi zárubní a dveřmi při pootevřených dveřích byla po celé délce stejná. Pokud to tak není, je to signál křivé zdi a je nutné zárubeň vyrovnat. To je samozřejmě i případ mého panelákového pokoje. Dveře si také podložte a nechte je viset na pantech.

Jakmile budete mít vše vyšperkováno, můžete do rukou vzít montážní pěnu a prostor mezi zdí a zárubní zapěnit. Začínejte v rozích a aplikujte spíše méně pěny nežli více, neboť se hodně rozpíná. Přitom si dávejte pozor, ať si nezapěníte panty a pohledové části zárubně. Po této fázi je nutné konstrukci nechat do druhého dne vytvrdnout.

Dokončení montáže

Den po aplikaci montážní pěny můžete pokračovat v pracích. Ty začínají ořezáním přebytečné montážní pěny. V případě, že nemáte další abnormality, pak obložky jen sešroubujete k sobě, do spáry aplikujete silikon a nasadíte do drážky.

Úprava obložek

V mém případě to ale nebylo tak jednoduché. Prvním problémem byl nedostatek prostoru pro krycí obložku kvůli vestavěné skříni, takže jsme ji museli seřezat okružní pilou (maflem), aby se tam vešla. Před řezáním si povrch oblepte papírovou maskovací páskou používanou na malování, abyste si nepodřeli povrch zárubně či dveří. Seřezaná strana je naštěstí za dvířky vestavěné skříně, takže nebude viditelná dřevotříska.

Dalším problémem byla rozdílná výška podlah v sousedních pokojích. To jsme opět vyřešili sezeřáním obložek.

Lepení obložek

Krycí obložky jsme sešroubovali a zkusili si je nasadit do drážky, ale to nebylo možné, protože horní krycí obložka byla z výroby delší než by měla být. Proto jsme museli přistoupit k alternativnímu řešení, kdy jsme obložky zase rozdělali a jednu po druhé nasazovali do drážek, do kterých jsme aplikovali dostatečné množství silikonu. Obložky musí do drážek pořádně zajet, toho docílíte ručním boucháním a případným doklepáním kladívkem přes desku či něco podobného.

Postupným nasazováním vznikla menší vada na kráse, neboť horní obložka z jedné strany trčí do prostoru, ale nic s tím udělat nejde. V každém případě to z dálky není vidět, takže mi to tak nevadí.

Nasazení těsnícího profilu

Předposledním krokem je nasazení těsnícího profilu. V případě, že máte kvalitní těsnění, pak se dá nasadit v jednom kuse. Pokud ne, musí se v každém rohu rozřezat. Před nasazováním se ujistěte, že je drážka ostění čistá.

Po pravdě řečeno tento krok vypadá velice jednoduše, ale mne se to vůbec nedařilo nasadit, jak by to mělo vypadat, proto se toho musel ujmout táta.

Zatmelení

Otvor mezi zdí a zárubní vyplňte akrylátovým tmelem nebo silikonem tak jako my. Ten se pomocí aplikační pistole nanese na spáry a pomocí prstu namočeného v jarové vodě se vyhladí. Tohle udělejte také v místě styku zárubně se zemí, aby se do ní nedostávala vlhkost. My jsme silikon použili i na nedokonalé spojení obložek, které vytvářely tmavé spáry.

Montáž rozetového kování

Na nové dveře jsme použili kliku s rozetou z původních dveří. Tato klika se montuje tak, že se ze dveří vytáhne zadlabací zámek, aby se zamezilo případnému poškození. Poté se dle kování na dveřích vyznačí, kde mají vzniknout otvory a ty se vyvrtají. Nasadí se zadlabací zámek a vnitřní části rozetového kování. Tyto části se sešroubují. Na ně se nasadí pohledové části, klika se inbusem utáhne a je hotovo.

Seřízení dveří

Jakmile máte hotovo, opět vyzkoušejte funkčnost dveří. Naše dveře se hůře dovírali, proto jsme přistoupili k seřízení. Dveře jsme sundali z pantů a otáčením pantů jsme si je přizpůsobili svým potřebám.

Záruka a její úskalí

Dveře jsem si vybrala v hobbymarketu Hornbach, takže až při vyzvednutí jsem zjistila, že se jedná o dveře českého výrobce SOLODOOR, který na své výrobky poskytuje záruku 5 let. Nicméně podmínkou získání tohoto benefitu je montáž autorizovanou osobou s certifikátem a 1 seřízení dveří tentýž osobou v průběhu 3. roku používání. Takže o prodlouženou záruku jsem přišla, i když výrobky montoval člověk, který se tím jednu dobu živil.

Údržba dveří

Důležitou podmínkou při montáži a používání dveří je skutečnost, že rozdíl teplot mezi dvěma místnostmi nesmí překročit 10 °C a relativní vlhkost interiéru musí být v rozmezí 30 – 50 %.

Co se týče údržby, je nutné si přečíst pokyny výrobce, neboť každý může mít jiné. V mém případě se dveře musí čistit suchým, případně jen mírně navlhčeným hadříkem, který nepouští vlákna (z bavlny, lnu, jelenice). Je možné také v malém množství použít čirý saponát bez desinfekční složky. Po umytí je nutné povrch otřít hadříkem do sucha.

Nesmí se používat organická rozpouštědla, látky na bázi chlóru, louhu a jiných žíravin, přípravky s obsahem vosků, olejů a emulzí, abrazivní čistící prostředky, drátěnky, kartáče apod.